Ahoj! Jmenuju se Linda a s Béďou žiju od roku 2018. Diagnózu jsem se dozvěděla ve svých dvaceti letech a byla to pro mě velká životní rána. Trvalo mi pár let, než jsem se z mrzáka stala opět aktivní holkou, ale ta cesta mi dala hrozně moc!
Jsem Teri a s Beďou jsme si poprvé podali ruku, když mi bylo 12 let. První rehabilitace, první bolesti zad a kyčlí, první gaslighting – je to normální růst, jsem hysterická teenagerka, je to z pádů, je to z karate, nosíš batoh na 1 rameni, to tě nemůže tak bolet, mě bolely záda až ve 30, atd. Prakticky celé pozdější dětství a dospívání jsem byla ve stresu z rodinného prostředí.
Ahoj! Volám sa Klára a mám 29 rokov. Väčšinu svojho života som bola zdravý človek a vášnivý športovec. Beh, cyklistika, horolezectvo. Naivne som si myslela, že to tak predsa bude navždy. Vo februári 2019 som ale pochopila, ako hlboko som sa mýlila.
Ahoj, já jsem Ondra. Je mi 36 let, jsem fitness trenér a sport pro měl byl vždy přirozeným prostředím – hokejbal, fitness, vzpírání, pohyb všeho druhu. Bohužel v roce 2007 se u mě objevila ulcerózní kolitida, a tak jsem místo běžných starostí často řešil úplně jiné věci: bolest, zánět, stud a to, kde je nejbližší záchod.
Ahoj, tady Lucka (27), ostřílená bechtěrevička, která si 8 let s Bedřichem myslela, že nepatří do toho procenta bechtěreviků, kteří trpí na oční záněty.
Ahoj, já jsem Věrka. Revmatoidní artritida mi ukázala chvíle, kdy jsem nedokázala dělat úplně obyčejné věci – otevřít si pití, učesat si vlasy, udělat si culík, nakrájet maso nebo si odemknout dveře.
Ahoj, jmenuji se Lenka a Béďa je v mém životě už přes 10 let. Můj život byl naprosto běžný. Dokončovala jsem střední školu a našla si brigádu jako servírka v baru.