Ahoj, tady Lucka (27), ostřílená bechtěrevička, která si 8 let s Bedřichem myslela, že nepatří do toho % bechtěreviků, kteří trpí na oční záněty. Mám 5 a půl roku biologickou léčbu Enbrel a z mého bídného stavu, kdy jsem sotva chodila, jsem se dostala do fajn stavu, kdy zvládnu třeba i lekci jógy, delší procházky a chodit na zkrácený úvazek do práce.
V lednu 2026 mě začal pobolívat můj problémový, několikrát vrtaný zub, pravá horní stolička. Šla jsem k zubařce, kde jsme zub znovu vyvrtali a já myslela, že bude všechno dobrý. Jenže při téhle kontrole, se našel další velký mezizubní kaz mezi stoličkami na levé straně a tohle druhé vrtání bylo peklo, měla jsem pocit, že anestezie vůbec nezabrala. Odešla jsem úplně zřízená z ordinace a doufala jsem, že za pár dní bude líp. Pravá strana byla už druhý den v klidu a levá pořád bolela. Do toho jsem to dostala, což mě úplně položilo, protože trpím endometriózou.
Uteklo pár dní, menstruace skončila, ale bolest levé strany nad horními zuby zůstala a k tomu se přidala pekelná únava. Už už jsem se chystala volat na zubní, když jsem najednou ráno vstala s bolestí nejen nad horními zuby, ale komplet celou levou stranou hlavy. Byla to bolest, kterou bych přirovnala bolesti po ráně pěstí do oka (a to jsem nikdy pěstí nedostala :D). V koupelně jsem se podívala do zrcadla a levé oko bylo celé rudé.
Snažila jsem se nepanikařit, že to je to, co si myslím a doufala jsem jen v zánět spojivek. Při čekání na očním jsem si ještě všimla, že na oko vidím lehce mlhavě. Paní doktorka na oční mou noční můru bohužel nakonec potvrdila – ukázková uveitida, konkrétně iridocyklitida (zánět duhovky a řasnatého tělíska). Putovala jsem do lékárny, kde jsem dostala Homatropin na rozkapávání, protože u uveitid hrozí, že vlivem zánětu se udělají srůsty mezi duhovkou a zorničkou, což by mohlo vést k trvalým následkům a toto tomu má předcházet. A dále Dexamethazone, což jsou kortikoidové kapičky.
Zánět je totiž u uveitidy autoimunitní, proto se nepoužívají antibiotika, žádná ,,breberka“ tenhle zánět nezpůsobuje, dělá to sama imunita, která se mi zbláznila a rozhodla se označit mé levé oko jako problém a naším cílem s doktorkou bylo jí uklidnit, tak proto léčba kortikoidy. Během dalších 2-3 dní mlha v oku ještě více zesílila a já nakonec musela i na neschopenku, neviděla jsem v práci na počítač a veškeré světlo mi zhoršovalo bolesti hlavy a oka. Cítila jsem obří únavu a běžně jsem spala 13 hodin denně. Léčba trvala měsíc, měla jsem prý lehký průběh, a i přes to to pro mě bylo velmi těžké, především psychicky. Biologická léčba, která mi velmi dobře zabírá na klouby a páteř nemá žádný vliv na záněty oka. Je to tak další břímě, které mi přibylo, a které se může kdykoliv vrátit. Zrak se mi plně vrátil po 5 týdnech od začátku zánětu a já jen doufám, že mě to nepotrápí znovu.
Jsem Teri a s Beďou jsme si poprvé podali ruku, když mi bylo 12 let. První rehabilitace, první bolesti zad a kyčlí, první gaslighting – je to normální růst, jsem hysterická teenagerka, je to z pádů, je to z karate, nosíš batoh na 1 rameni, to tě nemůže tak bolet, mě bolely záda až ve 30, atd. Prakticky celé pozdější dětství a dospívání jsem byla ve stresu z rodinného prostředí.
Ahoj! Volám sa Klára a mám 29 rokov. Väčšinu svojho života som bola zdravý človek a vášnivý športovec. Beh, cyklistika, horolezectvo. Naivne som si myslela, že to tak predsa bude navždy. Vo februári 2019 som ale pochopila, ako hlboko som sa mýlila.