Co mohou lidé s Bechtěrevovou nemocí a revmatoidní artritidou ovlivnit sami a co by jim mohla nabídnout medicína budoucnosti? Revmatolog MUDr. Tomáš Zitko mluví o stimulaci bloudivého nervu, pohybu, spánku, zvládání stresu i středomořské stravě.
MUDr. Tomáš Zitko
Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor všeobecné lékařství a v dalších letech atestoval v oborech vnitřní lékařství I. stupně, revmatologie a všeobecné praktické lékařství. Pracovní zkušenosti získal na interním oddělení Nemocnice Sokolov, v Revmatologickém ústavu v Praze, na Interní klinice FN Motol i v zahraničí (Irsko a Velká Británie). Momentálně působí jako revmatolog v ambulancích v Hostivici, Canadian Medical a v Centru pohybové medicína Pavla Koláře v Praze. Je také vedoucím lékařem pro Artmedi UPD s.r.o., která zastřešuje revmatologickou ambulanci a centrum biologické léčby na Klinice ISCARE a v Hostivici.
To se moc často nestává. Pokud jde o typický průběh obou nemocí, tak k záměně prakticky dojít nemůže. Bechtěrevova nemoc postihuje hlavně páteř a postižení kloubů se přidává někdy, zatímco revmatoidní artritida postihuje hlavně klouby. Samozřejmě ale existují výjimky. Někdy si nejsme jistí u pacienta/pacientky se seronegativní artritidou, tedy zánětem kloubů a negativními autoprotilátkami (RF, anti-CCP, ANA). Postižení páteře (bolesti zad) může být u AS dlouho tiché nebo může být přehlušeno bolestmi kloubů. V takovém případě většinou nejdříve vedeme pod diagnózou RA, a později překlasifikujeme na AS. Pro léčbu má toto ale relativně malý význam.
Mezi léky na Bechtěrevovu nemoc (AS) lze zmínit inhibitory JAK (upadacitinib a tofacitinib), které byly schváleny pro AS v letech 2022 až 2023 a předtím byly již používány pro revmatoidní artritidu (RA). Na RA bohužel nepřišla nová kategorie léků mnoho let, ale je nutno uvést, že možnosti farmakologické léčby RA jsou mnohem širší než u AS.
Bohužel vám nedám obsáhlý seznam, vyloženě nových postupů je pomálu. Co bych ale určitě rád zmínil je stimulátor vagového (bloudivého) nervu SetPoint, který byl schválen americkou lékovou agenturou (FDA) v roce 2025. A je pravděpodobné, že brzy dorazí i do Evropské unie.
Zdroj fotografie: https://greatist.com/health/vagus-nerve
Jedná se o zcela nový léčebný postup tzv. neuro-imunitní modulace. Spočívá v implantaci stimulátoru do blízkosti vagového nervu na krku (pozn. red. vagový neboli bloudivý nerv (nervus vagus) je 10. párový hlavový nerv, který inervuje krční, břišní a hrudní dutinu. Je to nejdelší nerv autonomního nervového systému). I když se nejedná přímo o medikaci, náročností i cenou je stimulátor srovnatelný s biologickou (cílenou) léčbou.
Implantovaný stimulátor vagového nervu byl schválen pro dospělé se středně až těžce aktivní RA, kteří nedostatečně odpověděli, přestali odpovídat nebo netolerovali alespoň jeden biologický nebo cílený syntetický DMARD (Disease-Modifying Antirheumatic Drugs).
https://www.accessdata.fda.gov/scripts/cdrh/cfdocs/cfpma/pma.cfm?id=P240039
Princip stimulátoru není jen „elektrická léčba bolesti“. Cílem je ovlivnit neuroimunitní regulační okruh, často označovaný jako inflammatory reflex neboli zánětlivý reflex. Elektrická stimulace vagu aktivuje nervové dráhy, které následně ovlivňují imunitní systém. Jedním z mechanismů je cholinergní protizánětlivá dráha: přes acetylcholin a α7 nikotinové acetylcholinové receptory na imunitních buňkách dochází k ovlivnění signálních drah NF-κB, JAK/STAT a inflammasomu. Výsledkem může být snížení produkce prozánětlivých cytokinů, například TNF, IL-6 a IL-1β.
U nefarmakologické léčby je situace s novinkami stejná, bohužel. Tedy neexistují zatím nové postupy, které by měly pevný vědecký podklad a byly by opřené o velké, zaslepené a kontrolované studie. Na druhou stranu, s výjimkou některých rostlinných produktů, většina nefarmakologických postupů je relativně bezpečná a můžeme je vyzkoušet.
Určitě mohu zdůraznit pár věcí, které jsou podle mě v životě s těmito chorobami důležité.
O těchto tématech jsme na blogu už psali a doporučujeme se podívat na:
„33 lékařů, registrovaných dietologů a nutričních epidemiologů přezkoumali 24 diet a vybral ty, které jsou nejlepší pro zdraví kostí a kloubů. Patří mezi ně i nutriční plány, které snižují zánět. Mezi prvními je DASH dieta a Středomořská dieta,” dočtete se v našem článku o stravě.
„Předchozí studie ukázaly, že každodenní dodržování středomořské stravy má pozitivní vliv na kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, artritidu, rakovinu a obstrukční spánkovou apnoe a je také spojeno s významným snížením celkové úmrtnosti,” také v článku o stravě a mikrobiomu.
„Také u Bechtěrevovy nemoci se zkoumá vliv vitaminu D, bohužel těch studií není tolik jako u RA a dalších autoimunitních onemocněních. Nicméně víme, že nízká hladina vitaminu D souvisí s osteoporózou, což je pro bechtěreviky důležité téma,” v našem článku o doplňcích stravy.
„Spánek u bechtěreviků je důležité a poměrně obsáhlé téma. Ovlivňuje ho jak poloha při spaní, tak kvalita lůžka. Co se lůžka týká, mělo by být pevné, ale ne tvrdé. Tedy matrace typu tzv. „středně tvrdá“ u někoho i „tvrdá“. Pevnost lůžka umožňuje lepší mobilitu v lůžku, tedy přetáčení se či jinou změnu polohy. Také se z pevné matrace lépe vstává,“ říká fyzioterapeutka Mgr. Gabriela Vincová v našem článku o spánku.
Dle mého názoru stojí za zánětlivými vzplanutími nejčastěji infekce, popř. psychický stres. Kouření je jistě nejvýznamnější faktor v dlouhodobém horizontu, většina pacientů s AS ale nekouří.
Doufám a věřím, že již brzy budeme schopni léčbu více individualizovat a budeme schopni pro daného pacienta předem stanovit nejúčinnější a nejbezpečnější léčebný postup. Podobně jako to dnes dělají v řadě případů onkologové. Až přijdeme autoimunitám na kloub, budeme schopni nemocem zabraňovat ještě před jejich propuknutím a těm, kteří onemocněli, budeme schopni pomoci a natrvalo je vyléčit. Obávám se ale, že toho se já už nedožiju.
Tohle je bohužel velmi časté. A s přibývajícími roky výzkumu se ukazuje, že přibližně polovina všech nemocných s axiální spondyloartritidou včetně AS nemívá zvýšené CRP (pozn. red. CRP neboli C-reaktivní protein je bílkovina tvořená v játrech, jejíž hladina v krvi rychle stoupá při zánětu, infekci nebo poškození tkáně) ani při vysoké zánětlivé aktivitě onemocnění. Dle mého názoru je proto nešťastné, že jeho zvýšená hodnota byla před cca 20 lety stanovena jako jedno z důležitých úhradových kritérií.
Podle mě se stav za posledních 10 až 20 let jistě zlepšil. Bohužel ale někteří nemocní přichází stále poměrně pozdě. Osobně jsem zastáncem lepšího vzdělávání praktických lékařů, aby dokázali lépe rozeznávat a lépe nasměrovat nemocné. A dále zajistit dostatečné kapacity revmatologických ambulancí, aby akutní pacienty dokázali rychle vyšetřit a časně jim nasazovat léčbu. Osvětu mířenou na širokou veřejnost bych zaměřoval hlavně na podporu zdravého životního stylu, pohybové aktivity, stravování a podobně. Nejsem zastáncem toho, aby všichni byli informováni o všech myslitelných nemocech, protože to často vede ke zbytečným obavám a úzkostem. Postačí znalosti akutních stavů a život-ohrožujících chorob.
Zdroje:
https://greatist.com/health/vagus-nerve
https://www.nature.com/articles/s41591-025-04114-7
https://www.accessdata.fda.gov/scripts/cdrh/cfdocs/cfpma/pma.cfm?id=P240039
5 min čtení
Pomohou bylinky proti zánětu a bolesti? Jaké zvolit proti únavě? A jak je to s adaptogeny? Vyzpovídala jsem fytoterapeuta a farmaceuta Jindřicha, kterého můžete znát jako Alchymistu.
10 min čtení
Mohou pomoci bylinky v životě s Bechtěrevovou nemocí? S Jindřichem Čechem, kterého na sociálních sítích znáte jako Alchymistu, jsem si popovídala o fytoterapii neboli léčbě rostlinami.
Blog píšeme především pro lidi s Bechtěrevovou nemocí, revmatoidní artritidou a jejich přidruženými obtížemi. Inspiraci a užitečné informace tu ale najde každý, koho zajímá zdravý životní styl.
7 minut
