MUDr. Kristina Brázdilová, Ph.D.

Vystudovala Lékařskou fakultu UK v Bratislavě a od roku 2007 pracovala v Univerzitní nemocnici Bratislava. Také absolvovala šestiměsíční praxi v Revmatologickém ústavu Praha, kde získala specializaci v oboru revmatologie.

Kristina má několikaleté zkušenosti s komplexní péčí o nejtěžší revmatické pacienty. Už více jak deset let se kromě jiného věnuje biologické léčbě zánětlivých revmatologických onemocněních. Zúčastnila se několika domácích i zahraničních workshopů, publikovala vícero prací v tuzemské i zahraniční literatuře. Opakovaně se podílela na edukačních aktivitách pro pacienty i lékaře. V revmatologickém centru Bezručova je vedoucí lékařkou.

Bolesti zad lidé často neřeší. Kdy by měl ale každý zpozornět? 

Máte pravdu, že bolesti zad má v průběhu života skoro každý, a tak tomu věnuje pozornost málokdo. Každý by ale měl zpozornět v momentě, kdy je bolest klidová a objevuje se převážně v noci či nad ránem. Dalším příznakem je dlouhotrvající ztuhlost, které si většina lidí určitě všimne.

 

Co čeká pacienta při první návštěvě Vaší ambulance? 

S pacientem si společně popovídáme o jeho obtížích, vyšetříme klouby, páteř a také zhodnotíme jeho hybnost. Při prvním vyšetření děláme i krevní testy a plánujeme další postup. Zda je potřeba rentgen, magnetická rezonance či jiné vyšetření. Pokud máme podezření na zasáhnuté klouby, vyšetříme pacienta i sonograficky. 

 

Jak to máte na Slovensku s fyzioterapií? Dostanou bechtěrevici poukaz na rehabilitace? 

Rehabilitace je součástí léčby ankylozující spondylitidy (AS). Rehabilitačních zařízení je v Bratislavě naštěstí několik, takže každý pacient si může vybrat, kde se přihlásí.

 

Čeká pacienta při vyšetření i denzitometrie? 

Ano. Toto chronické zánětlivé onemocnění je indikací k denzitometrickému vyšetření. V našem centru ho děláme automaticky při stanovení diagnózy. Samozřejmě pokud má pacient i jiné rizikové faktory poklesu kostní hmoty, děláme denzitometrii hned na začátku v rámci samotného diferenciálního diagnostického procesu.

Je něco, co byste bechtěrevikům doporučila? 

V případě ankylozující spondylitidy je velmi důležitou součástí léčby pravidelné cvičení. Pokud pacient kouří, doporučujeme samozřejmě přestat. Je dokázané, že kouření (kromě dalších následků) zhoršuje průběh onemocnění. Také moc ráda doporučím jógu, díky které si mohou pacienti pomoct od ztuhlostí. 

 

A co doplňky stravy a vitaminy? 

Bohužel doplňky stravy v tomto případě nemají až tak velký efekt. Nicméně dostatečný příjem vápníku a vitamínu D určitě doporučím všem. Více pacientů popisuje zlepšení stavu při omezení příjmu sacharidů, není to ale pravidlem u každého. 

Duševní pohoda je také důležitá. Měli by podle Vás pacienti využít možnosti navštívit psychologa (např. na pojišťovnu)? 

To je velmi dobrá otázka. Vím, že v minulosti pacienti se zánětlivými revmatickými chorobami psychologa navštěvovali a mnohdy brali i antidepresiva. V současné době máme k dispozici účinnou léčbu, která velmi dobře ovlivňuje zánět, bolest i ztuhlost, a proto správně léčený pacient v remisi psychologa prakticky nepotřebuje. Samozřejmě je to individuální. 

 

Vznik AS je tak trochu s otazníkem. Proč někoho tato nemoc postihne a někoho ne?

Při autoimunitních onemocněních se většinou příčina nepozná, ale spouštěče nemoci jsou poměrně známé. Můžou to být různé infekce, stres anebo očkování. Často pozorujeme začátek onemocnění po Yersíniové infekci. 

Bohužel těmto spouštěčům se v běžné životě v dnešní zrychlené době úplně vyhnout nedá. 

Nemoc léčíme nesteroidními antirevmatiky, kortikoidy, biologickou léčbou a tak dále. Kam podle Vás bude terapie směřovat? 

V revmatologii můžeme všeobecně pozorovat velmi rychlý pokrok ve vývoji nových léčebných možnostech. Víceméně každý rok se objeví na trhu něco nového. Budoucnost mají podle mě určitě ty preparáty, které dokážou úspěšně ovlivnit cílení molekuly, která onemocnění způsobuje. A zároveň aby měly co nejméně nežádoucích účinků. 

 

Jak to máte Vy? Utkvěl Vám nějaký příběh pacienta v hlavě? 

Není to jeden příběh, je jich několik. Jsou to buď pacienti, kteří přišli do ordinace ve velmi špatném stavu, dlouho se trápili s léčbou a dnes fungují jako zdravý člověk, mají rodinu a na nemoc si skoro nevzpomenou. A potom to jsou mladí pacienti s těžkým systémovým onemocněním, kteří bohužel svůj boj prohráli. 

 

S jakou diagnózou k Vám chodí lidé nejčastěji? 

Spektrum nemocí, o které se staráme je opravdu široké. Do ordinace nám chodí lidé s revmatoidní artritidou, séronegativními spondylartritidami, degenerativními onemocněními pohybového aparátu, systémovými chorobami jako je například systémový lupus erythematosus, systémová sklerodermia, vaskulitidy apod. Zřídka se setkáme s nemocí jako je Weber-Christianova choroba. 

 

Kam se mohou pacienti na Slovensku se svými obtížemi obrátit? 

Bohužel na Slovensku je revmatologů opravdu pomálu. Proto se často stává, že jsou dlouhé čekací doby na první vyšetření. Nejrozumnější a nejpraktičtější je informovat se nejprve v místě svého bydliště. 

 

Co Vás k revmatologii vlastně přivedlo?

Já jsem chtěla vždy dělat takový obor medicíny, který by mi připomínal detektivní práci. Proto jsem si jako první pracoviště vybrala interní oddělení. A tou největší detektivkou jsou systémové autoimunitní choroby, proto jsem si jako specializaci zvolila revmatologii. A musím říct, že jsem se v tomto oboru opravdu našla. 

 

Je něco, co na své práci máte i nemáte ráda? 

Největším zadostiučiněním je pro lékaře určitě to, když vidí na vlastní oči efekt léčby. Mám vždy radost, když vidím pacienta, který přišel na kontrolu a díky léčbě nemá žádné těžkosti. Když pacienti o své chorobě už vlastně neví, a přitom v minulosti měli šílené bolesti. Co nemám ráda jsou samozřejmě smutné případy, kdy musíme pacientům vysvětlit, že mají těžké poškození vnitřních orgánů… takových pacientů naštěstí není tolik a nepřichází každý den.