#2 Vytvořte si prostor pro aktivní pohyb a radost

Na co by se měli pacienti při cvičení zaměřit? A jaké sporty s Ankylozující spondylitidou jsou (ne)vhodné? S fyzioterapeutkou Gabrielou Vincovou jsem probrala vaše nejčastější dotazy.

Přečtěte si první díl rozhovoru. 🌻

Mgr. Gabriela Vincová

Gabriela je fyzioterapeutka, pracující v Revmatologickém ústavu v Praze. Jedná se o klinické pracoviště, které se věnuje pacientům s revmatickými onemocněními. Gabriela je členem multidisciplinárního týmu a spolu s kolegy řeší komplikované pacienty, jak v ambulantním sektoru, tak na lůžkové části kliniky. Snaží se pohybové problémy pacientů řešit v komplexním náhledu. S pacienty řeší nejenom cvičení, ale i zájmové činnosti, či vhodnost pracovního zatížení. Již 12 let cvičí skupinu Revmaliga, která sdružuje pacienty s Revmatoidní artritidou. Také se věnuje fyzioterapii dětských revmatických pacientů.

Vím, že se nedá určovat přesný plán cvičení, když jste člověka nikdy neviděla. Dá se ale obecně doporučit nějaké cvičení? Třeba konkrétně jóga?  

Ano, pacienti mohou využít cviky různých metodik, jednou z nich je například jóga. Doporučují se i cviky pro posílení hlubokého stabilizačního systému páteře, cviky pro obratnost a podobně. Toto by jednotlivcům měl ozřejmit právě fyzioterapeut. 

Vajra ásana

Proč: Tento cvik zlepšuje pohyblivost kloubů páteře, a tak významně snižuje ztuhlost i bolest zad.

Jak na to: Opatrně si klekněte na zem a sedněte si na paty. Ruce položte dlaněmi na stehna. Srovnejte bedra, hrudník a hlavu do jedné roviny. Dívejte se přímo před sebe a zhluboka dýchejte. V poloze vydržte alespoň 15 až 30 vteřin.

Pránájáma

Proč: Pránájáma neboli páteřní dýchání je dechové cvičení, které uvolňuje žebra a břišní svaly. Jejich pohyblivost je u bechtěreviků také snížena.

Jak na to: Vzpřímeně se posaďte a pokrčte nohy, nejlépe do tureckého sedu. Dlouze, zhluboka se nadechněte až do břicha. Poté dech zadržte a napočítejte do pěti. Pomalu opět vydechněte a uvolněte břišní svaly. Věnujte se dechovému cvičení alespoň 10 minut.

<figcaption class=blockquote-footer>

(Zdroj: www.revmaticke-nemoci.cz odkaz na celý článek zde)

</figcaption>

Na co všechno by se bechtěrevici měli při cvičení zaměřit? 

Pacienti s Ankylozující spondylitidou by měli cvičit cviky protahovací, posilovací a automobilizační. Ale je zde i prostor pro aktivní pohyb pro radost! Není to jen o každodenním protahování. Každý by si měl dopřát i jiný druh pohybu podle toho co mu vyhovuje – například časté procházky, plavání a třeba nějaký sport. 

Ale ne každý sport je určitě vhodný, že? 

U každého pacienta je to jiné, ale pohyb celkově je u této diagnózy žádoucí. Jsou sportovní aktivity, které můžeme doporučit, ale jsou i aktivity, které vhodné zase tak nejsou. Mezi ty vhodné bych zařadila určitě chůzi, plavání na znak, krátkodobá jízda na kole, tanec a všeobecně sporty bez doskoků a poskoků. Jako nevhodný pohyb řadíme kontaktní sporty a činnosti, které pacientovi vyvolávají bolest.  

Já jako fyzioterapeut aktivity nezakazuji, ale můžu se s pacientem pobavit o vhodnosti či nevhodnosti jím preferovaného sportu. Dejme si ale pozor, je nutné oddělit sport a cílený pohyb – cvičení. Cvičení se doporučuje ve formě individuální pod dohledem fyzioterapeuta, ve formě skupinové i ve formě domácího cvičení (autoterapie). Pacienti jezdí cvičit také do lázní. 

Jak často by měl každý cvičit? 

Cvičení pro pacienty s Ankylozující spondylitidou je nedílnou součástí léčby. Mělo by být každodenní záležitostí a časově by tomu měli pacienti věnovat cca 45 minut. Mohou si to samozřejmě rozdělit na 2 části. Ráno zařadit cvičení pro zkrácení trvání ranní ztuhlosti, tedy cviky protahovací a v pozdějším čase pak docvičit to ostatní. Mám řadu pacientů, kteří ráno neodejdou do práce, aniž by si zacvičili. 

Má se cvičit přes bolest? A kdy odpočívat? Je na to vůbec odpověď? Nebo je to prostě individuální člověk od člověka?

Bechtěrevici cvičí proto, aby měli bolesti menší. Samotné cvičení by tedy bolest vyvolávat nemělo. Samozřejmě je nutné i odpočívat, ale to už je věcí stavu každého člověka. Všeobecně ale můžeme říct, že pohyb je zde opravdu žádoucí. Způsob a dávkování pohybu by každému měl nastavit fyzioterapeut. 

Zajímal by vás celkový pohled fyzioterapeuta na Bechtěrevovu nemoc? V tom případě doporučuju Gabriely článek, ve kterém se zcela jistě dozvíte plno nových informací o Ankylozující spondylitidě.

V příštím dílu rozhovoru se dozvíte, co přivádí bechtěreviky na fyzioterapii nejčastěji, odpovíme na otázky čtenářů a také mi Gabriela prozradí, co ji k tomuto oboru přivedlo. 😊

Autor fotografie: @dmitrii Unsplash.com