#2 Co na bolest?

V dnešním článku se dozvíte dalších pár tipů, jak lépe zvládat bolest. Díky anonymnímu dotazníku jsem od vás nasbírala několik desítek zkušeností a budu vám je postupně vypisovat.

Přiznám se, že jsem byla pravdu mile překvapená, kolik z vás se do vyplňování dotazníku zapojilo a poskytlo mi tak do článků na blog své zkušenosti. Ještě jednou vám moc děkuju! Zatímco píšu tento článek, mám neuvěřitelných 62 odpovědí! Takže vám kromě vašich rad můžu přinést i pár grafů a čísel. Jééj!

Zapojilo se… 

Tady jsem byla také překvapená. Ačkoli se všude udává, že Bechtěrevova nemoc postihuje více muže než ženy, do mého dotazníku se zapojilo 79 % žen a 21 % mužů. Ale je to možná jenom tím, že jsou ženy více sdílné nebo muži neradi chodí na sociální sítě? Kdo ví, co vás odradilo, pánové.  

Ptala jsem se, co vás nejvíce bolí 

Nejčastěji jste zaškrtávali SI skloubení, kyčle, krční páteř… viz níže. Nutno podotknout, že hodně z vás mi ještě do kolonky „jiné“ dopisovalo další části těla, které vás trápí souběžně například s SI skloubením. A jak se dá (aspoň trochu) vyčíst z grafu, Béďa dokáže potrápit vlastně všude - a to jsem se neptala na přidružené příznaky jako jsou uveitida, problémy s trávením atd. Třeba na to udělám nějaký dotazník zase příště.

Vaše rady na bolest 

Při pročítání vašich odpovědí jsem se ještě víc utvrdila v tom, jak je Bechtěrevova nemoc individuální. Každému z nás pomáhá prostě něco jiného. A zatímco jednomu pomáhá tohle, druhému to zase dobře dělat nemusí. Člověk, aby se v tom Béďovi vyznal, co? Samozřejmě jste mi někteří psali, že vám pomáhají jen léky i biologická léčba, ale vypsala jsem vám sem hlavně ty „alternativnější“ varianty. 

Co vám nejvíce pomáhá na bolest? Jednoznačně z vašich odpovědí vyšlo: 

• Teplo a nahřívání 
• Protahování 
• Pohyb a klid 
• Nestresovat se 
• Nepít alkohol 
• Dieta – změna stravy - psali jste o omezení cukru, bílé mouky a tučných jídel. Také někdo zmiňoval úplný přechod na protizánětlivou stravu.

Přidávám jednu z vašich odpovědí, kde určitě stojí za zmínku FB skupina The Low/No Starch Lifestyle for Ankylosing Spondylitis. 

„Snažit se nikdy neprochladnout a být každý den aspoň trochu v pohybu. Ale za mě je jedna z nejlepších možností jak nemoc udržet v rozumných mezích s co možná nejméně záněty změna stravy. Já to zkouším už více než 2 roky. Na facebooku je i velká skupina kde tuto stravu řeší a testují - The Low/No Starch Lifestyle for Ankylosing Spondylitis. Já když jsem na tuto stravu najela, dostala jsem se dokonce i do situace kdy jsem byla se svojí revmatoložkou již domluvená, že budeme žádat o bioléčbu, ale díky té změně stravy se mi tak snížilo crp a celkově zlepšil zdravotní stav, že jsme pak žádost ani nepodávali, jelikož by mi ji údajně stejně zamítli díky těm zlepšeným hodnotám. Takže takto jedu už více než dva roky a v podstatě bez léků, ty si beru již jen opravdu mimořádně, a to ještě spíš jen kvůli vlastní blbosti, že přecením svou sílu a schopnosti. :-) Takže opravdu, zkuste změnu stravy. Je to to nejmenší a nejjednodušší co můžete pro sebe udělat a když to fungovat nebude, tak se snadno můžete vrátit k běžnému způsobu stravování. Na těch FB stránkách jsou i dost zapálení dietáři, ale každý si musí najít svou cestu a zjistit si co jíst a co nejíst, co vám dělá dobře a co špatně. A věřte, že i já mám své úlety a dny kdy splácám všechno možné, ale tělo mi to rychle dá vědět a vrátí mi to i s úroky. :-D.”

Pohyb vs. klid

Dost mě překvapilo, že se na otázku „Co vám nejčastěji pomáhá na bolest“ objevil pohyb i klid zároveň. Je teda jasné, že zatímco někomu z vás při bolestech jednoznačně pohyb pomáhá, někdo potřebuje naprostý klid. Co z toho vyplývá? Pokud nevíte, do jakého „táboru” patříte, nezbývá vám nic jiného, než to vyzkoušet. Poslouchat své tělo se zdá jako hrozné klišé, ale u chronických onemocněních člověku podle mě nic jiného stejně nezbývá.

„Naučil jsem se za tu dobu bolesti nepropuknout naplno. Už poznám, kdy přichází. Děje se to nejčastěji na jaře a na podzim, při náhlých změnách počasí a při zvýšené fyzické zátěži. V tomto případě vezmu Ibalgin, popř. Brufen apod. hned v začátku prvního náznaku, který už poznám. Někdy musím několik dnů ráno a večer tabletu, než bolest ustoupí. Podmínkou však je zanechat jakékoliv fyzické zátěže. Zkoušel jsem bolest přemáhat cviky, ale pak to bylo ještě horší. Někdy však nic nepomohlo a musel jsem vyhledat pomoc v podobě injekce (Dolmina apod.). Takže tohle je moje zkušenost - nedát bolesti šanci aby propukla naplno.”

Já osobně také patřím spíše do „táboru“ klidu. Jakmile mi Béďa začne zlobit, vezmu si Ibalgin nebo Paralen a dopřeju si klid. Většinou do dvou dnů ataka odezní a já mám pokoj. Mám vyzkoušeno, že když si klid nedopřeju, Ibalgin mi pak už nezabere a musím nasadit silnější léky. A to já dělám nerada. Minulý rok jsem si takhle kvůli svému hrdinství rozjela zánět v kyčli a vysloužila si skoro na měsíc berle. 

To ještě není všechno

Chcete další rady a zkušenosti? Máte je mít! Ale ať vás tady neutopím v moři textu, těšte se na ně v dalším článku. Už brzo totiž přistane na blogu. Připíšu vám k tipům opět pár statistik z dotazníku a přidám i pár vašich rozepsaných odpovědí. 

Nestihli jste vyplnit dotazník a rádi byste přispěli svými zkušenosti? Stačí se prokliknout na dotazník Co vám pomáhá na bolest? a odeslat své odpovědi.

Budu se těšit!

Autor fotografie: @michaeldemoya Unsplash.com