Mezi IBD řadíme zpravidla dvě diagnózy: Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Jaké jsou jejich příznaky? A co tě čeká za testy?

Co je vlastně IBD?

Do skupiny nemocí zvaných souhrnně IBD (inflammatory bowel diseases – zánětlivé onemocnění střev) řadíme zpravidla dvě základní diagnózy: Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Jedná se o chronické autoimunitní zánětlivé nemoci, které postihují trávicí trakt, a to v různé intenzitě.

“Crohnova nemoc je rozšířena po celém světě, ale v jednotlivých částech světa je její výskyt různý. Vysoký výskyt je v rozvinutých průmyslových zemích – Severní Americe, severní a západní Evropě, nižší výskyt v Jižní Africe, Austrálii, jižní a střední Evropě. V Evropě platí severojižní gradient. V Severní Americe je nižší výskyt u hispánské populace,“ popisuje MUDr. Libor Gabalec v přehledovém článku Interní medicíny o Crohnově nemoci.  

Jaké jsou příznaky? Kdy navštívit lékaře?

Zánětlivá onemocnění střev se mohou projevovat různými způsoby a jejich příznaky se často podobají jiným onemocněním trávicího traktu. Proto lékař nestanoví diagnózu pouze na základě jednoho příznaku, ale hodnotí jejich kombinaci, délku trvání a celkový zdravotní stav pacienta.

“Při podezření na ulcerózní kolitidu je nutno vyloučit jiné příčiny chronického průjmu a vyšetřit stolici na přítomnost vajíček a parazitů, kultivaci stolice,“ popisuje MUDr. Libor Gabalec v přehledovém článku Interní medicíny o ulcerózní kolitidě.

Jak probíhá návštěva u lékaře?

Pokud příznaky naznačují přítomnost zánětlivého onemocnění střev, praktický lékař pacienta obvykle odešle ke gastroenterologovi – specialistovi na onemocnění trávicího traktu. První návštěva začíná podrobným rozhovorem. Lékař se bude ptát, kdy obtíže začaly, jak dlouho trvají a jak se v průběhu času mění. Zajímat ho bude četnost stolic, jejich konzistence a také to, zda se ve stolici objevuje krev nebo hlen. Důležité jsou i další příznaky, například bolesti břicha, hubnutí, horečka nebo únava. Součástí rozhovoru je také osobní a rodinná anamnéza.

Lékař se zeptá, zda se v rodině vyskytují zánětlivá onemocnění střev nebo jiná autoimunitní onemocnění. Zajímat ho bude také užívání léků, kouření, prodělané střevní infekce nebo nedávné cestování do zahraničí, které by mohlo souviset s infekční příčinou obtíží. Po rozhovoru následuje fyzikální vyšetření. Lékař vyšetří břicho pohmatem, aby zjistil, zda je některá oblast bolestivá nebo citlivá. Podle charakteru obtíží může být součástí vyšetření také vyšetření oblasti konečníku. Současně zhodnotí celkový zdravotní stav pacienta, například známky podvýživy nebo nechtěného úbytku hmotnosti. Na základě získaných informací gastroenterolog rozhodne, která další vyšetření budou potřebná.

Jaká další vyšetření může lékař doporučit?

Obvykle následují krevní testy, vyšetření stolice a ve většině případů také kolonoskopie s odběrem vzorků tkáně k histologickému vyšetření. Lékař obvykle nejprve indikuje krevní testy a vyšetření stolice, které mohou odhalit známky zánětu nebo vyloučit infekční příčinu obtíží. Pokud výsledky naznačují možnost IBD, následuje kolonoskopie s odběrem vzorků střevní sliznice (biopsií). Ty jsou následně odeslány k histologickému vyšetření, při kterém patolog pod mikroskopem hodnotí změny ve tkáni.

Na základě histologického vyšetření je lékař ve většině případů schopen určit přesnou diagnózu v rámci IBD (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, nespecifická kolitida apod.). V některých případech mohou být součástí diagnostiky také zobrazovací vyšetření, například magnetická rezonance, ultrazvuk nebo počítačová tomografie, která pomáhají posoudit rozsah postižení střeva nebo odhalit případné komplikace.

Zdroje:

https://www.ilco.cz/crohnova-choroba-a-ulcerozni-kolitida/

https://www.nhs.uk/conditions/inflammatory-bowel-disease/

https://www.newtowngi.com/blog/diagnosing-ibd-what-to-expect-from-your-gi-evaluation

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11241288/

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/01/03.pdf

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/06/06.pdf