Revmatoidní artritida (RA) je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně. Nejčastěji výstelku kloubů. Ale bohužel zdaleka ne jen to.

Možná jsi už slyšel/a větu:

„Prosím tě, mě taky bolí klouby.“

Jenže tady je to trochu jinak. Pojďme si to přiblížit.

Jak se revmatoidní artritida projevuje?

Začátek bývá často nenápadný, takový pomalý rozjezd než něco, co tě „srazí ze dne na den“. Ale upřímně, i to se může stát.

Jako první se ozývají:

  • malé klouby rukou
  • zápěstí
  • malé klouby nohou

A typické je, že obtíže bývají na obou stranách těla zároveň, že jsou symetrické (nicméně v začátcích nemoci ještě nemusí).

Co jsou nejčastější příznaky?

Ztuhlost

  • pocit, že se musíš rozhýbat
  • trvá od několika minut až po hodiny
  • nejčastěji ráno, ale může přetrvávat i přes den

Bolest kloubů

Tady si často lidé myslí, že jde pouze o bolest jenže…

Často se přidává:

  • otok
  • citlivost na dotek
  • omezený pohyb
  • pocit tepla v kloubu

Můžeš si všimnout také:

  • horšího sevření ruky
  • oslabeného stisku

Postupně se můžou přidat i větší klouby (nejčastěji ramena nebo kolena), někdy i čelist.

Obtíže často neodcházejí, trvají týdny i měsíce a pomalu přibývá postižených kloubů. Bez léčby může nemoc přijít do chronického stavu.

RA se nemusí projevit jen v kloubech.

Může se objevit:

  • bolest krku
  • neurologické potíže

A taky celkové příznaky:

  • únava a vyčerpání
  • slabost
  • nechutenství nebo úbytek váhy
  • zvýšená teplota nebo pocit „jako při chřipce“

Lékařka a pacient vyplňují anamnézu.

Jak se revmatoidní artritida vyšetřuje?

Revmatoidní artritida se nedá potvrdit jedním testem. Diagnóza se skládá z více částí, a proto si lékař postupně skládá obraz z toho, co vidí, co popisuješ a co ukážou vyšetření.

a) Rozhovor a vyšetření

Na samém začátku by tě měl lékař vyslechnout, vyšetřit pohledem i pohmatem. Řekni vše, co ti přijde na mysl. Právě i ten pocit neustálé únavy nebo pocitu chřipky je důležitý.

Lékař se tě bude zřejmě ptát:

  • jak dlouho máš potíže
  • jestli máš ranní ztuhlost
  • které klouby bolí
  • jestli jsou obtíže symetrické

A pak tě vyšetří:

  • hledá otoky
  • zkouší bolestivost
  • sleduje rozsah pohybu

Už tady často vznikne první podezření.

b) Krevní testy

Krev ukáže, co se děje uvnitř. Lékaři sledují:

Zánět (CRP, sedimentace) ukazují, jestli je v těle aktivní zánět,

Autoprotilátky (revmatoidní faktor (RF) a anti-CCP) pomáhají potvrdit diagnózu. Anti-CCP jsou specifičtější pro revmatoidní artritidu.

A taky další změny jako je anémie nebo změny krevních buněk, to doplňuje celkový obraz.

c) Zobrazovací vyšetření

Zobrazovací metody se volí podle situace a ukážou lékařům, co se děje přímo v kloubech.

Rentgen (RTG) je základní vyšetření a ukazuje poškození kloubů. Na začátku onemocnění můžou být výsledky ještě normální.

Ultrazvuk je citlivější v časné fázi onemocnění a ukáže zánět, tekutinu i aktivitu nemoci.

Magnetická rezonance (MRI) je nejcitlivější metoda a odhalí změny ještě dřív než rentgen. Používá se převážně v nejasných případech.

d) Vyšetření kloubní tekutiny

Občas se může také odebírat tekutina přímo z kloubu, což lékařům pomáhá potvrdit zánět a vyloučit jiné příčiny například infekce nebo dnu.

Klasifikační kritéria

Diagnóza revmatoidní artritidy se může opírat i o tzv. ACR/EULAR 2010 klasifikační kritéria, která lékaři používají jako pomůcku při hodnocení podezření na RA. Hodnotí se:

  • počet a typ postižených kloubů
  • krevní výsledky (RF, anti-CCP)
  • délka potíží
  • zánětlivé parametry (CRP nebo sedimentace)

Výsledkem je pak bodové skóre, které pomáhá určit pravděpodobnost RA, ale samo o sobě diagnózu nestanovuje. Vždy je potřeba hodnotit i klinický obraz a vyloučit jiné příčiny obtíží.

Co je důležité vědět

My ti tady sice vypisujeme, jaké jsou nejčastější příznaky, vyšetřování a jak to většinou vypadá. Ale mysli na to, že můžeš mít normální krev a přesto mít revmatoidní artritidu. Můžeš mít pozitivní protilátky, a ještě nemít nemoc plně rozvinutou. Žádné vyšetření samo o sobě nestačí. Vždy jde o kombinaci více faktorů! Dej na svůj pocit, jak se ve svém těle cítíš. Pokud se ti něco nezdá, dojdi si na vyšetření, zajímej se a nenechej se odbýt.

Proč je důležité přijít včas?

Sama za sebe vím, že je důležité přijít včas a řešit už prvotní příznaky. Klidně si přečti můj příběh, jak jsem se o své revmatoidní artritidě dozvěděla. Je důležité přijít včas, protože:

  • imunitní systém napadá kloub
  • vzniká zánět
  • postupně dochází k poškození chrupavky a kosti

Bez léčby může dojít k deformitám prstů, ztrátě funkci ruky, nevratnému poškození kloubů. A dlouhodobý zánět ovlivňuje i celé tělo, například zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Zdroje:

  • OLEJÁROVÁ, Marta a FILKOVÁ, Mária. Revmatoidní artritida - moderně. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 978-80-7345-751-8.
  • Smolen JS et al. Rheumatoid arthritis. Nature Reviews Disease Primers, 2020.
  • Aletaha D et al. 2010 ACR/EULAR Classification Criteria for Rheumatoid Arthritis. Annals of the Rheumatic Diseases, 2010.
  • McInnes IB, Schett G. The pathogenesis of rheumatoid arthritis. New England Journal of Medicine, 2011.
  • Scott DL, Wolfe F, Huizinga TWJ. Rheumatoid arthritis. The Lancet, 2010.
  • https://www.hopkinsarthritis.org/arthritis-info/rheumatoid-arthritis/ra-symptoms/

Podobné články

Test: Mám Bechtěrevovu nemoc?

Na úvod je potřeba říct, že žádný dotazník diagnózu sám o sobě neurčuje. Nicméně pokud si nejste jistí a hledáte odpovědi, může vás nasměrovat správným směrem - na revmatologii. Jak by vypadal test na Bechtěrevovu nemoc?

Mám diagnózu čerstvě. Co teď?

V ruce máte několik lékařských zpráv, slyšeli jste plno nových pojmů, rentgen, magnetická rezonance, rehabilitace, biologická léčba… Jak se zorientovat? Co můžete dělat?