Revmatoidní artritida (RA) je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně. Nejčastěji výstelku kloubů. Ale bohužel zdaleka ne jen to.
Možná jsi už slyšel/a větu:
„Prosím tě, mě taky bolí klouby.“
Jenže tady je to trochu jinak. Pojďme si to přiblížit.
Začátek bývá často nenápadný, takový pomalý rozjezd než něco, co tě „srazí ze dne na den“. Ale upřímně, i to se může stát.
Jako první se ozývají:
A typické je, že obtíže bývají na obou stranách těla zároveň, že jsou symetrické (nicméně v začátcích nemoci ještě nemusí).
Ztuhlost
- pocit, že se musíš rozhýbat
- trvá od několika minut až po hodiny
- nejčastěji ráno, ale může přetrvávat i přes den
Bolest kloubů
Tady si často lidé myslí, že jde pouze o bolest jenže…
Často se přidává:
- otok
- citlivost na dotek
- omezený pohyb
- pocit tepla v kloubu
Můžeš si všimnout také:
- horšího sevření ruky
- oslabeného stisku
Postupně se můžou přidat i větší klouby (nejčastěji ramena nebo kolena), někdy i čelist.
Obtíže často neodcházejí, trvají týdny i měsíce a pomalu přibývá postižených kloubů. Bez léčby může nemoc přijít do chronického stavu.
RA se nemusí projevit jen v kloubech.
Může se objevit:
- bolest krku
- neurologické potíže
A taky celkové příznaky:
- únava a vyčerpání
- slabost
- nechutenství nebo úbytek váhy
- zvýšená teplota nebo pocit „jako při chřipce“

Revmatoidní artritida se nedá potvrdit jedním testem. Diagnóza se skládá z více částí, a proto si lékař postupně skládá obraz z toho, co vidí, co popisuješ a co ukážou vyšetření.
Na samém začátku by tě měl lékař vyslechnout, vyšetřit pohledem i pohmatem. Řekni vše, co ti přijde na mysl. Právě i ten pocit neustálé únavy nebo pocitu chřipky je důležitý.
Lékař se tě bude zřejmě ptát:
A pak tě vyšetří:
Už tady často vznikne první podezření.
Krev ukáže, co se děje uvnitř. Lékaři sledují:
Zánět (CRP, sedimentace) ukazují, jestli je v těle aktivní zánět,
Autoprotilátky (revmatoidní faktor (RF) a anti-CCP) pomáhají potvrdit diagnózu. Anti-CCP jsou specifičtější pro revmatoidní artritidu.
A taky další změny jako je anémie nebo změny krevních buněk, to doplňuje celkový obraz.
Zobrazovací metody se volí podle situace a ukážou lékařům, co se děje přímo v kloubech.
Rentgen (RTG) je základní vyšetření a ukazuje poškození kloubů. Na začátku onemocnění můžou být výsledky ještě normální.
Ultrazvuk je citlivější v časné fázi onemocnění a ukáže zánět, tekutinu i aktivitu nemoci.
Magnetická rezonance (MRI) je nejcitlivější metoda a odhalí změny ještě dřív než rentgen. Používá se převážně v nejasných případech.
Občas se může také odebírat tekutina přímo z kloubu, což lékařům pomáhá potvrdit zánět a vyloučit jiné příčiny například infekce nebo dnu.
Klasifikační kritéria
Diagnóza revmatoidní artritidy se může opírat i o tzv. ACR/EULAR 2010 klasifikační kritéria, která lékaři používají jako pomůcku při hodnocení podezření na RA. Hodnotí se:
- počet a typ postižených kloubů
- krevní výsledky (RF, anti-CCP)
- délka potíží
- zánětlivé parametry (CRP nebo sedimentace)
Výsledkem je pak bodové skóre, které pomáhá určit pravděpodobnost RA, ale samo o sobě diagnózu nestanovuje. Vždy je potřeba hodnotit i klinický obraz a vyloučit jiné příčiny obtíží.
My ti tady sice vypisujeme, jaké jsou nejčastější příznaky, vyšetřování a jak to většinou vypadá. Ale mysli na to, že můžeš mít normální krev a přesto mít revmatoidní artritidu. Můžeš mít pozitivní protilátky, a ještě nemít nemoc plně rozvinutou. Žádné vyšetření samo o sobě nestačí. Vždy jde o kombinaci více faktorů! Dej na svůj pocit, jak se ve svém těle cítíš. Pokud se ti něco nezdá, dojdi si na vyšetření, zajímej se a nenechej se odbýt.
Sama za sebe vím, že je důležité přijít včas a řešit už prvotní příznaky. Klidně si přečti můj příběh, jak jsem se o své revmatoidní artritidě dozvěděla. Je důležité přijít včas, protože:
Bez léčby může dojít k deformitám prstů, ztrátě funkci ruky, nevratnému poškození kloubů. A dlouhodobý zánět ovlivňuje i celé tělo, například zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Zdroje:
Na úvod je potřeba říct, že žádný dotazník diagnózu sám o sobě neurčuje. Nicméně pokud si nejste jistí a hledáte odpovědi, může vás nasměrovat správným směrem - na revmatologii. Jak by vypadal test na Bechtěrevovu nemoc?
V ruce máte několik lékařských zpráv, slyšeli jste plno nových pojmů, rentgen, magnetická rezonance, rehabilitace, biologická léčba… Jak se zorientovat? Co můžete dělat?