1. trimestr s Béďou

Těhotenství a Bechtěrevova nemoc? Mám se bát? Nemám? Bude všechno v pořádku? Na tyhle a dalších milion otázek jsem se před otěhotněním ptala sama sebe.

Pokud plánujete miminko a hledáte informace o početí, těhotenství a jak se to vše s Béďou dá zvládnout, sepsala jsem pro vás krátké příběhy přímo od budoucích maminek. A přidala i svoje zkušenosti z prvního trimestru.

Béďa je zatím úplně hodný

Aktuálně jsem na konci 11tt a musím říct, že můj Béďa je zatím úplně hodný, vůbec mě nezlobí. Před otěhotněním jsem si slušně užívala, jak s kyčlí, tak s SI skloubeni. Občas kulhačka a zádá jsem měla šíleně ztuhlá. Jakmile jsem se dozvěděla, že jsem v tom, jako by to ze mě všechno spadlo a cítím se nadrámec mých diagnoz (nepočítám teda těhu nevolnosti). Hodně to přičítám tomu, že miminko jsme si přáli dlouho a vzhledem k peripetiím právě s Béďou, výměny kyčle, atd… jsem už ani v miminko nevěřila a byla z toho hodně špatná a ve stresu. Věřím, že tu autoimunitu stres ovlivňuje neuvěřitelně moc. A tím, že se mimis povedlo, jako mávnutím proutku, jsem tak šťastná a spokojena a bolesti žádné. Užívám si to. Neříkám, že se teď neprotahuji a necvičím, to už mám navyklé a jedu si takovou svou údržbu, u nás s Béďou už je to nutnost. A pak každý den chodíme na prochajdy s pejskem, někdy se povede 5 km, někdy jen 2 km. Důležité je, že se člověk hýbe a že to jde bez bolesti. 
Na mimise se moc těším, uvidíme, jak na tom budu poslední měsíce těhotenství, ale věřím, že to příroda nějak zařídí a já jsem silná ženská. - Aneta

Jako první šla do kytek strava

Výchozí situace těsně před těhotenstvím byla relativně dobrá. Začala jsem poslouchat svoje tělo, snažila jsem se zbytečně nestresovat, každý den jsem cvičila a chodila na procházky. Co jsem cítila, že mi pomohlo úplně nejvíc, byla však strava. Každý den jsem brala kapsle s kurkuminem, nejedla jsem moc mléčných výrobků, masa, omezovala jsem částečně také pečivo nebo vybírala spíše bezlepkové varianty. Cukru a sladkostem se vyhýbala jako čert kříži. A zánět se utlumil natolik, že jsem byla schopna fungovat klidně i dva týdny bez prášků (což bylo po několika měsících na antirevmatikách opravdu velký úspěch). Cítila jsem se dobře. Jenže… pak jsem otěhotněla. Jako první šla do kytek strava - bylo mi špatně skoro celý den a skoro ze všeho, navíc, pokud jsem nesnědla aspoň něco malého co dvě hodiny, bylo to ještě horší. Jediné tři věci, které mi dělaly dobře na žaludek, byly mandarinky, bílé rohlíky a tvarohové koláčky. Takže hromada cukru :)

Kurkumin jsem nemohla brát, protože může díky prokrvení způsobovat i potraty, což jsem v prvních týdnech nechtěla riskovat. Takže průšvih číslo jedna. Pak se k tomu přidal pohyb. Byla jsem šíleně unavená, neměla energii na nic, navíc jsem větší část dne prospala. Společně s nevolnostmi to znamenalo, že se můj pohyb snížil leda tak na desetiminutovou procházku na rohlíky, takže vznikl průšvih číslo dva. A třetí průšvih byly samy o sobě prášky. I když jsem je před otěhotněním stáhla na minimum, někdy jsem si ten jeden ibalgin vzala a měla pak celý den (nebo i více) klid. Jakékoliv antirevmatika a prášky proti bolesti vyjma paralenu, který prostě na tyto věci (alespoň mně) nefunguje, jsou během prvního trimestru tabu. Díky těmto třem průšvihům se mi začaly vracet bolesti zad a SI kloubů a postupně se zhoršovaly natolik, že se zánět rozjel v celé své kráse. - Romča

Jen klasické těhotenské nevolnosti

Momentálně jsem v 10tt a musím říct, že kromě klasických nevolností a větší únavě, nemám žádné bolesti SI skloubení ani kyčlí kvůli Béďovi. Možná je to tím, že rok v kuse jsem 3x týdně cvičila (HIIT, fitbox..). A díky tomu jsem neměla celý rok skoro žádné bolesti. Věříme, že celé těhotenství bude probíhat v pořádku a narodí se zdravý zázrak, který nám bude dělat radost a vše společně zvládneme, i když se Béďa po porodu třeba ozve. Hodně sil všem maminkám s Béďou ale taky všem, co bojují s tímto onemocněním. Pamatujte, že i přes to co vám řekne doktor se může stát něco, s čím už nepočítáte nebo jste zavrhli. - Dominika

Hormony se Béďovi líbí

Musím říct, že se Béďovi s hormonama a malým kámošem či kámoškou žije asi dobře. Ostatně mi to psalo i pár z vás, že v těhotenství se vám nemoc moc neprojevovala. Ale chápu, že se najdou i ty ženy, které to měly přesně naopak. Co bych vyzdvihla jako problém v prvním trimestru byla určitě bolest SI skloubení. Klasika, co? Kvůli mojí časté únavě jsem potřebovala kolikrát i 14 hodin spánku denně, a to se Béďovi a SI skloubení nelíbilo. Takže jsem musela nacházet polohy, jak se nejlíp vyspat a nacházela jsem kompromis jak pro sebe, tak pro Béďu. Ale žádná velká tragédie to nebyla. Musím říct, že jsem s touto nemocí zažila už horší bolesti. Nakonec jsem si koupila těhotenský polštář a ten mi s bolestí esíček a kyčlí dost pomohl. Doporučuju. Samozřejmě mi pomáhalo i protahování, ale upřímně jsem byla kolikrát tak unavená, že vstát z postele byl nadlidský úkol. Nemluvě o tom, kolik dní jsem jen „běhala“ na záchod na koupelny. - Linda, autorka

Podívejte se jak vše pokračovala v 2. trimestru. 🌻

Autor fotografie: @kellysikkema Unsplash.com