Jako nebudu vám lhát, trošku jsem se bála, jak to všechno zvládnu. Přece jenom 12 hodin v letadle, teplotní rozdíly… bylo mi trochu jasný, že se nemoc (asi) ozve. Naštěstí jsme vybrali let pro mě nejpřijatelnější. Z Prahy do Dubaje cca 6 hodin -> v Dubaji pár hodin na přestup-> z Dubaje na Zanzibar dalších cca 6 hodin. Bylo to náročný, ale rozhodně lepší než sedět na zadku celých 12 hodin. 

Na co myslet v letadle** 

Tady samozřejmě nejvíc záleží na tom, jaké nepříjemnosti vám Bechtěrevova nemoc způsobuje. Já osobně mám největší problém s SI skloubením, kyčlema, kostrčí a občas mě chytne i krční páteř. Jednoznačně nesmím prochladnout od nohou, jinak jsem v háji. Takže jsem se podle svých příznaků vybavila i do letadla. Co jsem si vzala s sebou na cestu? 

• Teplý ponožky (a to i přes to, že na mě na Zanzibaru čekalo 30 stupňů) 
• Teplý a pohodlný tepláky (koupila jsem si takový semišový, příjemňoučký) 
• Polštářek za krk (takovej ten, co můžete koupit i na letišti, aby vám nepadala hlava při spánku)
• Mikinu s dlouhým rukávem (protože se s ní vždycky můžu přikrýt nebo vypodložit zadek) 

Pak taky záleží, s jakou společností letíte. My letěli s Emirates a ty vám na cestu dají polštář i deku – což jsem ocenila asi nejvíc, když jsem se tak různě polohovala, aby mě nebolely esíčka, bedra nebo kostrč. Já vím, že tady vypisuju asi úplně banální věci, ale co kdyby náhodou. Občas vás prostě nenapadne, že v letadle někdy bývá fakt velká zima.

Tip: pokud letíte letadlem, kde není moc lidí, zkuste si booknout sedačky tak, abyste si případně mohli lehnout. Anebo poproste letušku, jestli vás nepustí do té volné řady, kde nikdo není. Existuje i appka tuším SeatGuru, která vám může v daném letadle ukázat nejlepší a nejhorší sedačky atd. 

Tip číslo dva: procházejte se, pokud to situace dovolí. Já jsem se za cestu několikrát zvedla, šla na záchod anebo jsem jen tak pár minut stála a protahovala nohy. A když jsem nemohla vstát, protahovala jsem nohy alespoň v sedě. 

Ze zimy do tepla** 

Jelikož mi teplo dělá většinou dobře, tušila jsem, že se Béďovi na Zanzibaru bude líbit. A měla jsem pravdu. Jediný, na co si dávám velký pozor jsou klimatizace – ale to si člověk dává pozor i když žádnýho Bechtěreva nemá. Takže teplotní rozdíly jsme zvládli dobře. Béďa se ozval až po pár nocích v neznámé posteli. Tuhle matraci prej nezná! A fakt se mu nelíbí. Kde je ta měkkoučká a pohodlná matrace?! Je pravda, že ubytování s dobrou matrací si málokdy vyberete. A v Africe to platí dvojnásob. 

Tip: bacha na klimatizace a teplotní šoky – nejenom kvůli možným angínám, ale třeba i kvůli prochladnutí beder atd. 

Tip: předtím, než vyberete ubytování, zajímejte se o matrace na pokoji co nejvíc, ale chápu, že ne vždycky to jde. 

Jak jsme se „poprali“ s matrací** 

Téma matrace je zase hrozně složité. Proč? Každému z nás totiž vyhovuje jiná. Já nedám dopustit na měkkou a vysokou matraci. A tady na Zanzibaru nás přivítala o mnohem tvrdší matrace. Naštěstí jsme měli dostatek polštářů! Takže jsem se každou noc mohla různě polohovat s polštářem mezi koleny a tak dále. Však to určitě taky znáte. To mě tady zachránilo.

Protahování nezmiňuju, protože to beru jako samozřejmost (nejenom na dovolený).

Tip: když nevyhovuje matrace, zkuste si ulevit polštářem a vyzkoušejte různé polohy. Za mě je nejideálnější stabilizační poloha (na boku). 

Co s sebou za léky?** 

Jelikož se člověk už trochu zná a ví, co mu pomáhá, vybavila jsem se dopředu. Léky na celým ostrově shánět nechcete. Určitě si nezapomeňte přibalit všechny léky, které vám pomáhají. Ať už od bolesti nebo na zmírnění příznaků. Opět mi to přijde jako samozřejmost, ale opakování matka moudrosti. Myslete na to, že ne všude je zdravotnictví jako u nás.

Tip: sbalte si lékárničku, informujte se o kvalitě zdravotnictví a nezapomeňte samozřejmě na cestovní pojištění.