Důležité: Uvedené informace nenahrazují lékařskou péči. Pokud budete chtít vyzkoušet léčivé rostliny, doporučuji vše probrat s ošetřujícím lékařem, a to hlavně v případě, že berete nějaké léky. Na konci článku najdete veškeré použité zdroje.
Jindřich Čech
Nadšený milovník fytoterapie a student Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Jindřich se věnuje léčivým rostlinám na vědecké úrovni a své poznatky sdílí na sociálních sítích a na blogu pod jménem Alchymista. O bylinkách také přednáší a vytváří workshopy. A v neposlední řadě poskytuje osobní konzultace, kde lidem doporučuje léčivé bylinky přesně pro jejich potíže. Vše najdete na jeho stránkách www.alchymista.online.
O vlivu protizánětlivých bylinek konkrétně na ankylozující spondylitidu víme málo. Nicméně teoreticky může mít vliv kurkuma. Ta totiž obsahuje žluté barvivo kurkumin, které se vyznačuje silným protizánětlivým efektem. I z tohoto důvodu je kurkuma studována ve spojitosti s celou řadou jiných autoimunitních nemocí. V jednom výzkumu kurkumy došlo u pacientů s Bechtěrevovou chorobou k navýšení T-reg lymfocytů, tedy lymfocytů, které mají za úkol regulovat zánětlivou reakci. Došlo také k navýšení množství informačních molekul v krvi, které udržují zánět pod kontrolou (IL-10 a TGF-β), a naopak k snížení těch, které jej způsobují (IL-6).
Jedná se ovšem o čistě experimentální léčbu, která není podpořena silným výzkumem. Každopádně její rizika jsou nízká a určité benefity teoreticky přinést může. Má to ale háček. Kurkumin se totiž strašně špatně vstřebává ze střeva. V samotné kurkumě je navíc kurkuminu poměrně málo. Nelze proto využít kurkumu jako takovou, ale je třeba sáhnout po extraktu, a to ideálně takovém, který je standardizovaný – má tedy určitý obsah kurkuminu. Doporučuju vyhledat extrakt s obsahem piperinu (látka z pepře), který zlepšuje vstřebávání kurkuminu.
Pojďme tedy od začátku. A asi začnu od toho, čemu je lepší se vyhnout. Na stabilizaci nálady se často doporučují adaptogeny. Ty mají ale i další účinky, mezi které patří často i podpora imunity. To nemusí být při autoimunitní chorobě zrovna žádoucí. Naštěstí lze využít celou řadu dalších bylin, které mohou zafungovat rychle nebo je můžeme užívat po delší dobu. Mým oblíbencem v poslední době je nať ovsa. Mírně totiž uklidňuje a pomáhá zlepšovat i kvalitu spánku a jako bonus je moc chutná. Není nicméně tak silná, a tak ji mohu užívat i v průběhu dne a nemusím se bát, že po ní hned usnu. Pokud mám problémy se spánkem, často vyhledám pomoc kozlíku, mučenky či chmelu. Jejich účinek je silnější a pomohou mi vyspat se do růžova. Antidepresivně pak působí např. extrakt z levandule. Vše má ale své pro a proti a je třeba hledat konkrétní řešení pro každého pacienta. Na téma „Bylinek proti duševnímu neklidu” pořádám také workshopy, na kterých účastníky s jednotlivými rostlinami seznamuji.
Řekl bych, že za zkoušku stojí zázvorový čaj. U něj jsou dobře prokázané účinky v prevenci nevolnosti a zvracení např. při jízdě v autě. V posledních letech se navíc intenzivně zkoumá také jeho použití při nevolnosti u těhotných žen či u pacientů užívající některé léky, zejm. těch, kteří postupují chemoterapii. Pokud ale někomu způsobuje medikace trávicí potíže, určitě bych to probral s ošetřujícím lékařem.
U problémů s pokožkou je možností hodně. Nicméně rád bych doporučil CBD olej. CBD neboli kanabidiol je látka z konopí, která je nyní často opěvovaná z důvodu jejich sedativních účinků. Já bych ovšem raději vyzdvihl účinky, které má na naši imunitu – dokáže ji totiž krotit. Toho se dá využít právě při kožních obtížích jako je lupénka či ekzém. Zdá se, že nejlépe fungují oleje s nízkým obsahem CBD, tedy takové, které jsou získávány přirozeně. Ty s vyšším obsahem jsou uměle obohacovány a na kůži mohou někdy působit naopak dráždivě.
Pokud jde o oči a oční okolí, tak bych samoléčbu bylinami rozhodně nedoporučil. Podomácku vytvořený přípravek totiž nebude sterilní, a může se tak stát, že si do oka zanese nějakého neřáda, který vás může v nejhorším případě připravit i o zrak. V lékárně se můžete poptat po očních kapkách s obsahem světlíku lékařského. Tato bylinka se tradičně užívá právě při zánětech očí.
Možnost řešení zánětů střev je široká, ne vždy ale dostatečně účinná. Je třeba hledat s pacientem nejlepší řešení. Vyzdvihnout ovšem můžu heřmánek lékařský, který z mého pohledu působí fantasticky na různorodé zažívací obtíže. Má totiž protizánětlivý efekt a zrychluje hojení, mírní křeče střev a díky svému antibakteriálnímu působení pomáhá uklidňovat střevní mikroflóru. Osobně si na problémy se zažíváním rád míchám směs, které se skládá z rovných dílů jitrocele, řebříčku a právě heřmánku. Tyto bylinky se svými účinky navzájem doplňují a podporují. Pomohou se dostat z kdejaké šlamastiky.
„Třezalka mi připomíná, že ačkoliv poklady v podobě léčivých rostlin jsou všude kolem nás, není lehké je vždy efektivně, a hlavně bezpečně využít.“
Dají, ale musíme být vždy opatrní a terapii bylinami vždy uzpůsobit zdravotnímu stavu i lékům, které pacient užívá. Pacienti s Bechtěrevovou nemocí se mohou potýkat i s dalšími obtížemi, a proto je vždy na individuálním zvážení, jaké byliny doporučit.
Já bych spíš řekl, že se o ně začínáme zajímat znovu. Vědecký pokrok ve 20. století byl neuvěřitelně rychlý, což se odrazilo v našem optimismu, že dokážeme pomocí několika léčiv řešit cíleně všechny problémy. Realita je nicméně jiná. Řada zdravotních problémů je komplexní, a žádá si proto také komplexní řešení. Dobrým příkladem jsou třeba právě autoimunitní onemocnění. Tuto komplexnost mohou krásně nabídnout léčivé rostliny a další přírodní léčivé prostředky. Velmi mě mrzí, že je na rostliny často pohlíženo jako na „alternativu”. A to i přesto, že za posledních několik desítek let bylo mnoha léčivých rostlin prozkoumáno a díky obrovské práci řady vědců i prokázány jejich léčivé účinky. Tyto objevy bohužel nebyly zatím z mého pohledu dostatečně doceněny a zařazeny do každodenní medicíny. Alespoň tedy u nás v Čechách. Na západě postupně své místo dostávají.
Ano. Léčivé rostliny jakožto zdroje účinných látek jsou pro moderní medicínu zásadní. Téměř dvě třetiny léčiv, které najdeme v lékárně jsou tvořeny látkami, které lze najít ve volné přírodě nebo se jedná o tzv. polosyntetické deriváty či jsou přírodními látkami inspirovány. V případě polosyntetických derivátů se molekula více či méně chemicky upraví a vznikne z ní nová, která je v léčbě bezpečnější či účinnější. Dobrým příkladem je třeba kyselina salicylová – nachází se třeba ve vrbě a má skvělé účinky, nicméně po požití dráždí žaludek. Naštěstí ji lze jednoduchou chemickou úpravou přeměnit na kyselinu acetylsalicylovou, která už žaludek tolik nedráždí. Tu pak najdeme v lékárně třeba pod názvem aspirin. Krom těchto léků můžeme v lékárně najít i řadu tzv. fytofarmak tedy léků přírodního původu. Mezi ně patří některé extrakty, tinktury či čaje. Mezi těmito fytofarmaky ale bohužel není velký výběr. Často se tak musíme obrátit na doplňky stravy, u kterých je jedna velká nevýhoda a to, že se u nich téměř nic nekontroluje. Jsme tak závislí na zodpovědnosti výrobce.
Odpovědět na tuto otázku není vůbec lehké. Je to jako vybrat si oblíbené dítě, tedy za předpokladu, že jich máte víc. Pokud bych nicméně měl skutečně vybrat jednu, bude to nejspíš třezalka. Ne že by mi nějak razantně léčebně pomohla, nikdy jsem ji výrazně neužíval, ale vybral jsem ji proto, že mě přivedla k zájmu léčení rostlinami. Fascinovala mě, že ačkoliv má poměrně silné antidepresivní účinky, můžeme ji najít růst téměř kdekoliv a lehce ji využít. Má ovšem i svou „temnou” stránku – ráda totiž interaguje s řadou léčiv a může způsobit nehezké vedlejší účinky. Připomíná mi, že ačkoliv poklady v podobě léčivých rostlin jsou všude kolem nás, není lehké je vždy efektivně, a hlavně bezpečně využít.
Rád bych se věnoval naplno právě fytoterapii (léčbě rostlinami). Bavilo by mě zároveň s tím také dál pořádat workshopy a přednášet. Ale kdo ví, jak se všechno bude vyvíjet. Nicméně si jsem téměř jistý, že mě nenajdete v lékárně či v kanceláři za stolem. Kanceláří mi bude bylinková laboratoř, lékárnou pak lesy a louky.
Bylinkami lze řešit celá řada zdravotních problémů. Někdy se může jednat o hlavní léčbu, někdy mohou vhodně posilovat a doplňovat účinky jiných léčiv. Bohužel nelze obecně říct, kde je ta hranice aneb co lze a co už ne. Čtenáři mi proto mohou napsat na email a já jim na jejich dotaz popravdě odpovím, zda jejich konkrétní obtíže řešit lze a případně se s nimi domluvím na dalším individuálním postupu.
Téma přednášek jsou vskutku různorodá. Přednášel jsem o možnostech samoléčby rostlinami, možnostech využití plevele, který roste kolem nás, či o tom, jaké zdravotní benefity má zelený čaj. V rámci workshopů se pak věnuji zatím tématům jako jsou „Bylinky proti duševnímu neklidu”. Rád bych ale také otevřel kurzy na témata jako jsou „Ženské byliny” či „Imunita a nachlazení”.
Pokud chcete vyzkoušet sílu bylinek
Můžete si domluvit konzultaci, na které si společně nastavíte přírodní léčbu přesně pro vaše potřeby. A nemusíte se bát. Jindřich nevybírá bylinky podle oka. Vše má založené na vědeckých poznatcích i zkušenostech. Podívejte se na jeho konzultace.
Zdroje, ze kterých Jindřich čerpal:
Jak vznikají autoimunitní nemoci? Kde je ten hlavní spouštěč? V rozhovoru s MUDr. Terezou Černou si popovídáme nejen na téma autoimunit, ale hlavně si představíme funkční medicínu. Ta se zaměřuje na chronické choroby, k pacientům přistupuje individuálně a u nemocí hledá příčinu.
21. 12. 2022
S vedoucí lékařkou revmatologického centra Bezručova v Bratislavě Kristinou Brázdilovou jsem si popovídala o možnostech léčbě na Slovensku, příčinách autoimunitních onemocněních i důvodech, proč byste měli přestat kouřit.
15. 12. 2022
Blog především pro bechtěreviky a lidi s autoimunitním onemocněním. Užitečné informace zde najdou i ti, které zajímá zdravý životní styl.
Trápí vás Bechtěrevova nemoc? Hledáte informace o zánětu, biologické léčbě či rehabilitacích? Jak si pomoci od bolesti zad a další tipy najdete na Život s Béďou – Blog o Bechtěrevově nemoci.
13 minut
