#2 Strava jako palivo pro naše buňky

Co vás napadne, když se řekne Bechtěrevova nemoc a strava? Jaký jídelníček je pro autoimunitní onemocnění nejlepší? Zeptala jsem se farmaceutky a terapeutky funkční a celostní výživy a zdravého životního stylu Anny Fabiánové, jak to vlastně se stravováním u autoimunitních nemocí je.

Už jste četli první díl rozhovoru? Ne? Tak šup na to, at víte vše od začátku. ❤️

Mgr. Anna Fabiánová

Anna je farmaceutka a terapeutka funkční a celostní výživy a zdravého životního stylu.  Během života prodělávala různé zdravotní potíže a uvědomila si, že léky její problémy neřeší, ale pouze potlačují symptomy. Po studiu farmacie proto začala hledat nelékovou cestu životem a k tomu i metody, jak navrátit svému zdraví rovnováhu. Vystudovala program celostní výživy v Kanadě a věnovala se studiu psychosomatiky. V rámci svého dalšího vzdělávání se zabývá funkční medicínou a výživou, přičemž spolupracuje s Institutem funkčnímedicíny a výživy v Praze. 

Studium mikrobiomu ji přivedlo k založení e-shopu WUGI.cz, který propaguje důležitost zdraví střev a střevního mikrobiomu a jeho roli v otázkách celkového zdraví. Nabízí fermentované probiotické dobroty a 100% čisté kvalitní doplňky stravy. Tematické články a informace sepisuje také na blog OHMYGUT.cz.

Vezmu to z vlastní zkušenosti… Když jsem se kdysi ptala lékaře, zda má pro mě doporučení vhodné stravy, řekl mi, že to je jedno – že to na Bechtěrevovu nemoc vliv nemá. Jak se na to díváte vy? 

S tím opravdu nemohu souhlasit. V dnešní době máme k dispozici obrovské množství vědeckých studií prokazující vliv stravy na naše zdraví. Můžeme vzít v úvahu třeba jen jednoduchý fakt, že se ve střevech nachází zhruba 70 % naší imunity (imunitní systém je jinak rozprostřen po celém těle). Stravou rozhodujeme o tom, jaký budeme mít ve střevech mikrobiom, který se na regulaci imunity intenzivně podílí. Každá potravina může podpořit zdravou funkci systému mikrobiom-imunita, nebo tuto rovnováhu naopak narušit. 

Strava může být zdrojem prozánětlivých i protizánětlivých molekul. A i když se jedná o autoimunitní zánět „jinde“ v těle než ve střevech, třeba autoimunitní zánět štítné žlázy, revmatoidní artritidu atd., jedná se především právě o problém imunity. Naše tělo přeci nefunguje jako jednotlivé izolované systémy – mozek zvlášť, srdce zvlášť, střeva zvlášť. Naše tělo je komplexně provázáno jako spletitá síť. A strava tak v otázkách zdraví bude mít vždy prsty.

Dokázala byste popsat, jak se liší stravování zdravého člověka a člověka s autoimunitním onemocněním? 

Zdravý člověk těch úletů ve stravování snese více. U člověka s autoimunitním onemocněním záleží na aktuálním stavu – zda je stabilizovaný nebo prožívá nějaké akutní ataky. Rovnováha v jeho zdraví je však v každém případě narušena a je tak mnohem křehčí. Pár úletů v jídle se pak klidně může projevit zhoršením nemoci. Konzumací nekvalitních potravin bohatých na prozánětlivé látky a chudých na potřebné živin bude jen přilévat olej do ohně. 

Na co si tedy dát pozor?

Člověk s autoimunitní poruchou by měl dbát na to, aby jeho strava ještě více neoslabovala jeho tělo. Měl by mít dostatečný příjem potřebných živin, vitamínů a minerálů a konzumované potraviny by měly mít co nejvyšší protizánětlivý potenciál. Co to znamená v praxi? Jako příklad protizánětlivých potravin a látek mohu uvést „tmavé barvy“ v borůvkách, rybízu, červeném víně a dalších potravinách, omega 3 EPA a DHA v rybách, listovou zeleninu, brokolici a řadu dalších skutečných potravin. Současně platí, čím méně chemie v jídle, tím lépe – hodí se tedy preferovat BIO potraviny. I v klidovém stadiu nemoci doporučuji těmto lidem si stravu více hlídat a kontrolovat dostatek živin – např. pomocí pravidelných preventivních krevních testů. 

Další opatření jsou vždy individuální – potřebujeme řešit konkrétní autoimunitní onemocnění, případné potravinové alergie, senzitivity, stav mikrobiomu, střevní propustnost atd. Platí však, že zdravá a kvalitní strava je důležitá pro všechny. Je vždy lepší udržovat se ve zdraví než pak řešit nemocné tělo. Potíže nikde nevnikají ze dne na den, vlivem jednoho hamburgeru nebo nějakého zděděného genu. A současně nelze ani potíže ze dne na den vyřešit. 

„Zdravá strava a životní styl obecně jsou při autoimunitních onemocnění zcela nezbytné. A to i při biologické léčbě.“

Já trochu využiji i vaší odbornosti v oblasti farmacie. S Bechtěrevovou nemocí se bohužel (bohudík) občas musí sáhnout po lécích… Můžeme díky stravě potažmo potravinovým doplňkům předejít například žaludečním obtížím z jejich dlouhodobějšího užívání?  

Určitě je vhodné dodržovat určitá pravidla a vedlejší účinky léčiv (i preventivně) vyvažovat. U nesteroidních antirevmatik (NSAID) doporučuji užívání po jídle a zapití dostatečným množstvím vody. Obecně jsou pak důležitá pravidla kvalitní protizánětlivé stravy, která je jednak prospěšná pro organismus s daným onemocněním, a jednak pomůže chránit sliznice trávicího traktu a zdraví střevního mikrobiomu. Trávicí potíže při užívání takových léčiv určitě není radno podceňovat. U NSAID může dojít dokonce až k rozvoji zánětu trávicího traktu či vzniku vředů. 

Pro ochranu střevní sliznice můžete pravidelně konzumovat například lněné semínko, chia, psyllium, popíjet protizánětlivý řepíkový čaj, proskurník nebo lékořici– ta však není vhodná při vysokém krevním tlaku. Důležitý je dostatečný příjem omega 3 EPA a DHA, které jsou protizánětlivé, podporují regeneraci sliznic a zdravý mikrobiom.

Ačkoli rozumím, že jsou situace, kdy už si člověk potřebuje pomoci, zde platí, že čím méně užíváme takové léky, tím lépe. I občasná pilulka tohoto typu léčiv narušuje zdraví střevního mikrobiomu, který je klíčový pro regulaci autoimunitních reakcí.

Někteří bechtěrevici užívají biologickou léčbu. Jak je to tady s výživovými doplňky a stravou? Jsou nějaká omezení?

Zdravá strava a životní styl obecně jsou při autoimunitních onemocnění zcela nezbytné. A to i při biologické léčbě. Biologická léčba není zázrakem na naše neduhy, a i ona má své vedlejší účinky. Výživové doplňky je pak vhodné řešit konkrétně, zvlášť pro každého člověka. Není problém s doplňováním potřebných živin jako jsou protizánětlivé omega 3 EPA a DHA, vitamin D3 s K2 či jiné vitamíny a minerály. Skvělé jsou v těchto ohledech vitální (medicinální) houby, které regulují imunitu – tedy posilují obranyschopnost a zároveň snižují nežádoucí autoimunitní nebo alergické reakce. Dle stavu a typu léčby je pak vhodné vybrat individuálně vhodné doplňky a řešit případné odstupy léčiv od doplňků, aby spolu zbytečně neinteragovaly. 

Přiznám se, že já osobně sahám po lécích jen když je fakt zle… Dají se podle vás léky díky správnému stravování úplně vyřadit? 

Ano, určitě to je možné. Rozhodně ale teď hned všem nedoporučuji vysadit léky a doufat v klidný průběh. Důležité je změnit svou stravu i životní styl celkově, doplnit deficity, zařadit případné vhodné doplňky stravy a začít se o sebe opravdu dobře starat. Léky pak případně vysazovat postupně – záleží, jaký je stav a o jaké léky se konkrétně jedná. 

Zajímá vás, jaké potravinové doplňky a vitaminy je vhodné s Bechtěrevovou nemocí užívat? Vše se dozvíte v pokračování rozhovoru. 😊

Autor fotografie: @mar Unsplash.com