#1 Strava jako palivo pro naše buňky

Víte, které potraviny do svého jídelníčku raději nezařazovat? A zajímá vás, jak je to s lepkem? Zeptala jsem se farmaceutky a terapeutky funkční a celostní výživy a zdravého životního stylu Anny Fabiánové, jak to vlastně se stravováním u autoimunitních nemocí je.

Ještě, než se zaměříme konkrétně na Bechtěrevovu nemoc, zeptám se ze široka. Jíme dobře? 

Určitě se o to snažíme a o důležitosti stravy mluvíme stále více, což je skvělé. V dnešní době máme prakticky neomezený přístup k nejrůznějším potravinám, zelenině, ovoci i různým „superpotravinám“. Současně jsme ale obklopeni výtvory potravinářského průmyslu, které mají se skutečným jídlem pramálo společného – jsou sice levné, ale také návykové a na rozdíl od mrkve na ně běží reklama v televizi.

A jaké největší chyby ve stravování tedy děláme?

Nejčastější chybou je asi to, když začneme skutečné potraviny zaměňovat za průmyslové výrobky a ty pak tvoří podstatnou část našeho jídelníčku. Přitom skutečnou potravinu poznáme snadno! Jsou to například jablko, mrkev, čočka, brambory, ryba, vejce a další potraviny, které někde rostly nebo žily – zkrátka nepotřebujeme luštit jejich etikety.

„Pokud chceme být zdraví celkově, musíme se i na náš organismus dívat v celkovém měřítku a brát v úvahu vše, co je součástí našeho života.“ 

Rozumím, že je důležité vybírat kvalitní potraviny. Jak je to ale s lepkem? Je to opravdu pro všechny takový problém?

Lepek je bohužel problém pro spoustu lidí, ačkoli to neznamená, že by si zdravý jedinec nemohl dát v rozumné míře kvalitní kváskový chléb. Lepek ale konzumujeme v nadměrném množství, a navíc často ve vysoce zpracovaných potravinách. Nejčastěji se jedná o výrobky z rafinované bílé mouky, různé sušenky a sladkosti, ale i potraviny, kde bychom jej ani nečekali – dresingy, kečupy, „zdravé“ müsli tyčinky či dokonce i šunky.

Problematika lepku je ale o něco složitější, protože naše tělo nemusí reagovat pouze na lepek jako takový, ale také na řadu jiných látek obsažených v moderních druzích pšenice. Ačkoli tedy člověk není přímo celiak (tj. nemá autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku) nebo nemá přímo alergii na pšenici, může mít s trávením této obilniny problém. Na stupnici zcela zdravý člověk – celiak je celá řada mezistupňů, při kterých našim tělům lepek (potažmo pšenice) nesvědčí.

V čem je tedy ten „největší“ problém lepku?

Lepek vždy (i u zdravých jedinců) zvyšuje střevní propustnost (můžete se setkat také s anglickým pojmem leaky gut). Abych to vysvětlila – naše střevo musí být propustné „tak akorát“. Střevní stěna je tvořena ze střevních buněk, které jsou vedle sebe jako cihličky a slouží jako bariéra – vstupní brána do našeho těla. Do krevního oběhu by se měly skrze střevní stěnu dostat jen prospěšné látky jako jsou živiny, vitamíny či minerály. Škodlivé a velké látky by naopak prostupovat neměly. Pokud se ale mezírky mezi střevními buňkami (cihličkami) zvětší, naše střevo se stává propustnějším a řada látek, třeba bakterie nebo toxiny, se mohou dostat dovnitř do našeho těla. A to ho zbytečně zatěžuje. Zvýšená propustnost pak může vyvolat řadu jiných tělesných potíží. 

Střevní propustnost si ani v případě, že jsme zcela zdraví, nadměrně zvyšovat nechceme. Jsme totiž chronicky vystavováni různé chemii obsažené v jídle (od pesticidů až po aditiva), která pak může snáze pronikat do těla. V dnešní chemické a lékové době často nemáme v pořádku ani střevní mikrobiom (tj. soubor mikroorganismů nacházejících se v našich střevech), a tak se nám nezřídka do těla dostávají nadbytečné látky – produkty „těch špatných“ bakterií, které naše zdraví oslabují. 

Pokud trpím Bechtěrevovou chorobou, měla bych tedy vyřadit lepek úplně?

Je důležité si uvědomit, že lepek je problematický zejména u lidí, kteří trpí nějakým autoimunitním onemocněním či střevní dysbiózou, se kterou souvisí i jiné chronické zdravotní potíže jako jsou alergie, kožní problémy, oslabená imunita nebo časté bolesti hlavy. 

Já osobně bych v tomto ohledu doporučila všem zdravým jedincům konzumovat lepkové potraviny s mírou a ve vysoké kvalitě (správně připravené) a namísto moderní pšenice vyhledávat jiné obiloviny, jako třeba žito nebo původní odrůdy pšenice (mj. špalda). Příkladem takových potravin může být kváskový (žitný) chléb nebo jídla připravená zjiných obilovin (kaše, buchty). Ty je však ještě před vařením nebo pečením vhodné namáčet či fermentovat, aby se staly lépe stravitelné – podobně jako chléb za pomocí kvásku.

Lidem, kteří trpí nějakým onemocněním, pak dle závažnosti potíží doporučuji zvážit, jestli lepek na nějaký čas nevynechat úplně nebo jeho konzumaci výrazně neomezit, a zároveň se také zaměřit na kvalitu konzumovaných lepkových potravin. Těm, kteří by rádi vyzkoušeli bezlepkovou dietu, doporučuji volit přirozeně bezlepkové potraviny – to jsou třeba jáhly, pohanka, amarant, rýže, quinoa nebo přílohy ze zeleniny.

A co bezlepkové pečivo? 

Bezlepkové pečivo či jiné produkty tohoto typu bývají obvykle ultra-průmyslově zpracované vyrobené z pšenice zbavené lepku s řadou aditiv. A to jen proto, aby výsledek vypadal jako klasické pečivo. A to by našemu zdraví nijak nepomohlo.

„Bez kvalitní stravy by naše tělo nemohlo fungovat správně, protože buňky by k tomu neměly potřebné zdroje.“

Zeptám se možná trochu napřímo, ale je možné pozastavit autoimunitní či chronické onemocnění pouze změnou stravy? 

Stravou ovlivníme mnohé. Strava je palivo pro naše buňky, zdroj nezbytných živin pro regeneraci i nositel různých protizánětlivých látek. Strava může být i zdrojem toxických látek, chemie a látek podporujících zánět. Bez kvalitní stravy by naše tělo nemohlo fungovat správně, protože buňky by k tomu neměly potřebné zdroje. Současně ale nemůžeme v otázkách zdraví přehlížet vliv naší psychiky a otázky týkající se stresu, vztahů a životních návyků, jako je třeba denní režim a spánek. Pokud chceme být zdraví celkově, musíme se i na náš organismus dívat v celkovém měřítku a brát v úvahu vše, co je součástí našeho života.

Pokud budu chtít změnit stravování, je dobré předtím podstoupit nějaké testy? Koukala jsem, že se dělá analýza mikrobiomu, hormonální či DNA testy… 

Člověk se o sebe může začít starat zcela bez testů. Zdravý životní styl určitě není podmíněný žádnými vyšetřeními. 😊Avšak takovým základním vyšetřením vhodným jak v případě prevence, tak při probíhajících zdravotních potíží, jsou podrobné krevní testy, ze kterých se člověk může dozvědět hladinu různých živin a vitaminů (zejména zdůrazňuji vitamin D) a také případné nutriční deficity nebo dysbalance.

Výsledky testů pak doporučuji zkonzultovat s někým, kdo se zabývá funkční medicínou, protože výsledky se hodnotí jinak z pohledu konvenční medicíny a jinak z pohledu té funkční. Funkční medicína hledá optimální stav těla a řeší i drobné odchylky ve výsledcích, abychom je mohli včas podchytit a vyřešit právě pomocí úpravy životního stylu, stravy či případných doplňků stravy. Tím je možné tělo dostat do dobré vitální kondice, abychom se později nemuseli uchýlit např. k nasazování léků. 

Kdo má větší nebo dlouhodobější zdravotní potíže, nebo se o své zdraví třeba jen rád zajímá, tomu určitě mohu doporučit zmiňované testy funkční medicíny, kde se jde do hloubky a je tak možné lépe rozklíčovat, kde je zakopaný pes – tedy pátrat po skutečné příčině potíží. Testy jsou finančně náročnější, takže doporučuji s terapeutem vybrat právě ten test, který je nejvhodnější pro daný případ. 

Nebojte, tohle není konec rozhovoru. 💜 

S Annou jsme toho probraly mnohem víc! Pokračování máte tady. Co se dozvíte? Jaké potravinové doplňky a vitaminy užívat, jak je to se stravou při užívání léků či biologické léčby a plno dalších užitečných informací.

Autor fotografie: @mar Unsplash.com